Reklama

O výtažku z konopí,neboli Fénixových slzách

Lumír Hanuš se konopí věnuje od roku 1970. Je to biochemik českého původu a jeho práce má obrovský význam pro to, aby moderní medicína dokázala akceptovat to, co se vědělo vždy. Totiž, že konopí lze právem považovat za všelék. Pan Hanuš se podílel na výzkumu endogenních kanabinoidů a dokázal izolovat látku anandamid, která se váže na kanabinoidní receptor. Anandamid je buďto neuromodulátor nebo neuromediátor (nervový přenašeč vzruchů). Je to molekulární „posel”, který hraje roli v bolesti, úzkosti, chuti k jídlu, paměti a plodnosti. Podílí se také na regulaci synaptické transmise (přenosu informace z jedné buňky na druhou).

Lidé už jsou ale tak zblblí protidrogovou propagandou, že se jim i ty nejjednodušší věci musí vysvětlovat znovu a znovu. To vymývání mozků se opravdu povedlo – jinak by tato nejužitečnější a nejléčivější rostlina na světě nemohla být tak systematicky potírána.

Historie užívání konopí
První (byť ne zcela potvrzené) nálezy konopí pocházejí z jižní Moravy z dob paleolitu před 26 000 lety. Našly se negativní otisky vláken. Rostlinný materiál se nezachoval, ale vzhledem k tomu, že se podle pylových zrn vědělo, že tehdy konopí na Moravě již rostlo, lze usuzovat, že se jednalo buď o konopí, nebo kopřivy. Najdou-li se kvalitnější otisky, bude možno přesně určit, o kterou rostlinu se jednalo, a to by byl nejstarší důkaz o konopí.

Potvrzeno a na papyru zachyceno je ale to, že se v Číně konopí používalo jako přadná rostlina již před 6000 lety. První známý záznam o použití konopí jako léku pochází z doby vlády císaře Chen Nunga před 4700 lety – a už tehdy se používalo proti malárii, zácpě, revmatickým bolestem, roztržitosti a ženským poruchám. Z doby před 4500 lety se zachovaly předměty z hrobu šamana, kde byly nalezeny konopné listy a semena. Ve vlasech šamana se přítomnost konopí neprokázala, ale lze usuzovat, že se používalo při šamanských rituálech, tudíž pravděpodobně i při léčení. V Asýrii se z doby 3000 až 2000 př. n. l. zachovala knihovna s hliněnými deskami s lékopisy, ze kterých je patrné, že nejdůležitějšími rostlinami pro léčbu byl mák a konopí. Pro konopí používali různé názvy podle způsobu užití – gurgurru pro konopné provazy a lana, quunabu pro konopí používané při náboženských obřadech, azalla pro konopí používané při neurologických chorobách a gan-zi-gun-nu, což označovalo „drogu, která ti vezme duši“. V Egyptě před 3700 lety se konopí nazývalo šm-šm-tu. V Ebersově papyru z roku 1500 př. n. l. se píše o „konopí rozdrceném v medu a vloženém do její vagíny“ a léčbě zánětu na nehtu prstu. V Indii se v Atharva Védě doslova říká, že „konopí chrání člověka před nemocemi a prodlužuje léta života, která máme před sebou“. Konopí si tehdy velice vážili a věděli, že je to léčivá rostlina. Plinius starší v roce 79 n. l. psal o konopí jako o analgetiku při léčbě ztuhlých kloubů a dny. Přibližně ve stejné době (v roce 90 n. l.) se o účincích máčeného konopného kořene proti bolesti kloubů a dně zmínil i Dioscorides: „Když se namočený kořen položí na záněty, uklidňuje je, odstraňuje otok a rozptyluje ztuhlost v zanícených kloubech.“

Užívání konopí versus věda
Má-li konopí léčivé účinky, logicky by mělo mít i léčivé využití. Pan Hanuš hned na prvním místě uvedl bronchodilatační účinky (že konopí rozšiřuje průdušky a lépe se po něm dýchá). Poskytuje dočasnou úlevu při astmatických záchvatech. Účinně léčí astma, sennou rýmu, potíže s dechem a veškeré nemoci v krku, rýmu, opary a podráždění průdušek. Nedoporučuje se dětem mladším šesti let. A je to tady zase – ten magický kruh. „Vědecky neprokázáno…“ Takovými argumenty se bude bránit šíření používání konopí a jiných tradičních i netradičních způsobů léčby ještě dlouhá léta. (Pro férovost je zde ale nutno dodat, že se profesor Kršiak ve svém posudku musí držet odborných výsledků a v podstatě nemá prostor pro vyjadřování svých názorů nebo zkušeností jednotlivých pacientů.)

Není-li to „prokázáno“, měly by se okamžitě iniciovat studie, aby to „prokázáno“ bylo. Nebude to zas takový problém. Můžeme okamžitě navrhnout řadu témat. Peněz ze státního rozpočtu se promrhává tolik, že by se nějaká ta úspora, ze které by se to zaplatilo, mohla najít. Třeba z peněz, které jsou úchylně vynakládány na prevenci užívání konopí dětmi. (Nebyla by více na místě prevence užívání chemoterapie dětmi? Tam dochází ke skutečným škodám a ztrátám na životech.)

Možná by se to pokrylo i z pouhých (ne)nákladů na léčbu experimentální skupiny. Vezmeme-li sto lidí, za které měsíčně nezaplatíme tři miliony (to může být cena jedné dávky tzv. biochemoterapie, nové metody, která se u nás údajně poskytuje pouze lidem do 40 let – dříve to bylo do 45 let, nyní nejsou peníze, takže do 40 – zdravíme všechny jednačtyřicetileté), máme hned 300 milionů korun českých na výzkum, za rok tři miliardy. Za sto lidí, kteří se každý měsíc vyléčí sami v teple domova, bez nutnosti zažívat špitální řád. Chtějí-li rozhodovatelé opravdu chránit naše zdraví a lékaři nepracují s nejstarším, nejbezpečnějším a pravděpodobně nejúčinnějším lékem, je něco špatně.

Příklady využití konopí v léčbě:

   . antiemetické účinky (proti zvracení a dávení) – konopí na toto působí stoprocentně, v Izraeli to vyzkoušeli na 600 dětech a dnes se užívá běžně. Konopí také povzbuzuje chuť k jídlu, což lze s výhodou užívat u lidí, kteří jsou nemocní a nemají chuť k jídlu a jejich tělo chátrá. Přibývají pak na váze, což pomáhá při boji proti nemoci. Např. při paliativní léčbě anorexie způsobené opiáty, antivirálními léky nebo nemocemi souvisejícími s AIDS či pokročilými stádii rakoviny;
   . analgetické účinky (proti bolesti) – např. při rakovině nebo pooperačních bolestech. Úspěšně odstraňuje i fantomové bolesti (např. bolesti prstů na amputovaných končetinách apod.);
    výrazné antibakteriální účinky (v gramu výtažku jsou pozitivní mikroorganizmy včetně řady patogenních mikrobů);
   . svalová ochablost, křečová spasticita – např. při roztroušené skleróze, dětské mozkové obrně či poranění míchy;
   . zelený zákal – tzn. vysoký nitrooční tlak, který působí na nervy, což vede ke ztrátě zraku. Konopí tento tlak snižuje; protikřečové účinky – např. při epilepsii;
   . transplantace kostní dřeně; remodelace kostí; posttraumatická bolest;poruchy pohybového ústrojí – Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba, Tourettův syndrom, mimovolné pohyby;
   . protizánětlivé účinky (kompetitivně inhibuje acetylcholinesterázu a zabraňuje jí vyvolané hromadění b-amyloidu);
   . při Alzheimerově nemoci nebo revmatoidní artritidě;
   . neuroprotektivní účinky – použití při zranění hlavy. Rychleji obnovuje všechny narušené funkce, např. při úrazech hlavy nebo mozkové mrtvici – zde je důležité podat konopí během prvních tří nebo čtyř hodin – zabraňuje vzniku otoků a dalším škodám. Ona ta idea, že by konopí měli mít v každé sanitce, není úplně scestná.

Vše to souvisí s kanabinoidními receptory CB1 a CB2. CB1 receptory se nachází v mozkové kůře, hippokampu, bazální ganglii, mozečku a ovlivňuje rozmnožovací systém. CB2 receptor se nachází v lymfatických orgánech: slezina, brzlík, mandle, kostní dřeň, slinivka, makrofágy, leukocyty. Endokanabinoidy ovlivňují např. následující fyziologické systémy a stavy: bolest, pohyb, chuť k jídlu, stravování, průtok krve mozkem, imunitní systém, rozmnožování, krevní tlak, stres, nálada, tvorba kostí, dávení/zvracení, úzkost, neuroprotekce, záněty, paměť, zažívací trakt. Po kouření marihuany se mj. projevují tři typické účinky: povzbuzení chuti k jídlu, odstranění úzkosti, uklidnění. Souvisí to s přítomností kanabinoidních receptorů v hypotalamu a limbickém systému (ten je zodpovědný za emoční chování a leží zde kořeny strachu, agrese, touhy a radosti. Endokanabinoidy zřejmě mají obecnou funkci jako faktory odstraňující stres. Endokanabinoidní systém by mohl mít terapeutické využití při léčbě nemocí spojených s nepřiměřeným uchováváním nežádoucích vzpomínek nebo nepřiměřenými reakcemi na nežádoucí stavy, jakými jsou poruchy způsobené posttraumatickým stresem, stavy úzkosti a některé formy chronických.

Rick Simpson před lety přišel na to, jak konopným výtažkem léčit rakovinu, cukrovku, chronické bolesti, infekce, záněty, popáleniny, vředy, bradavice, mateřská znaménka, migrény, astma, úzkost, paranoiu, depresi, nespavost, jizvy, lupénku, zelený zákal, vysoký krevní tlak, roztroušenou sklerózu a mnoho dalších nemocí. Není k tomu potřeba nic velkého, prostě se vezme půl kila co nejkvalitnějšího konopí, zalije se rozpouštědlem (technický nebo raději lékařský benzín, isopropyl alkohol, petrol éter), dvě tři minuty se to drtí a míchá, slije, znovu přelije a postup se opakuje. Vzniklá kapalina se nalije do hrnce na rýži, na který se namíří puštěný ventilátor a odpařuje se. Ke konci odpařování se přidá pár kapek vody, aby se uvolnily i zbytky rozpouštědla. Pak se to slije do menšího koflíku a dá na pár hodin doodpařit na ohřívač na kafe, radiátor. Všechny tyto informace zveřejnil a seznámil s nimi všechny zainteresované instituce. Nikdo ale samozřejmě nehnul ani prstem. Ono dokud se to netýká vás samotných nebo vaší rodiny, tak to člověka moc nezajímá. Chce tedy systém opravdu dělat něco pro lidi?

Náklady na vypěstování pole konopí jsou stejné jako náklady na vypěstování pole kukuřice. Konopí z jednoho pole ale na rozdíl od geneticky zmodifikované kukuřice dokáže vyléčit tisíce lidí z rakoviny, roztroušené sklerózy, astmatu, působí proti demenci a Alzheimerově nemoci. Lze je ale také použít na spoustu potíží, o kterých to dnes ani nevíme. Nemá škodlivé vedlejší účinky, které by dokázaly ospravedlnit to, že je zakázáno.

O tom, jestli lidé chtějí nebo nechtějí užívat nějakou rostlinu, by si měli rozhodovat především sami. Vláda nemá žádné právo nařizovat, jestli se konopí bude nebo nebude užívat. Ta rostlina tady rostla vždycky a vždycky tady taky růst bude. Jejich šlechetné obavy o to, aby si někdo náhodou neublížil a aby konopí náhodou „neužívaly děti“, by se měly domyslet do konce a měly by se při tom zvážit přínosy versus ztráty.

Deset procent lidí má tzv. návykovou osobnost a vytvoří si návyk na prakticky čemkoli. Konopí je ale, jak známo, nenávykové a nevytváří se na něm závislost. Je to zcela přirozená součást lidského potravního řetězce a nic lepšího na této planetě neseženete – konopné semínko je např. optimální zdrojem esenciálních nenasycených kyselin omega 3, 6 a 9 a proteinů. Čtyři litry etanolu lze z konopí vyrobit za přibližně deset korun. Konopné vlákno má obrovskou pevnost v tahu a trvanlivost. Lze z něj vyrobit přes padesát tisíc výrobků, od lan po krajky. Konopné pazdeří (výčesky zbylé po odstranění vláken) obsahuje 70 % celulózy a lze z nich vyrobit přes dvacet pět tisíc výrobků – od dynamitu po celofán. Při výrobě papíru a textilií z konopí není nutno užívat jedovaté chemikálie. Konopným papírem by bylo možno nahradit veškerou spotřebu papíru – a kvůli papírnám už by se nemusel pokácet jediný strom.

Jedním ze zásadních témat Rickových přednášek byla léčba rakoviny konopným výtažkem. Rick je velký odpůrce chemoterapie a má k tomu řadu důvodů. Jedním z těch zásadních je, že je to jed a žíravina.

K léčbě rakoviny se používá i ozařování. I to produkuje zajímavé a špatně se hojící výsledky. To, že se tyto metody stále používají, je víceméně s podivem. I profesor Hanuš připomněl, že v medicínském světě jsou již považovány za zastaralé a překonané, přesto se ale stále používají. A to i tehdy, když se ví, že na daný typ rakoviny (např. plic) nezabírají. Linus Pauling, dvojnásobný držitel Nobelovy ceny, již před léty napsal, že by „každý měl vědět, že většina výzkumů v oblasti rakoviny je pouhý podvod a že velké organizace, které se zabývají výzkumem rakoviny, zanedbávají své povinnosti vůči lidem, kteří je podporují“. Fakta o neúspěšnosti této léčby taky nejsou žádným tajemstvím, u některých typů rakoviny je úspěšnost léčby s bídou (a jestli vůbec) patnáctiprocentní a onkologové leckdy počítají v řádu dní, týdnů nebo měsíců (a to už je mnohdy považováno za zázrak). I při tzv. úspěšném vyléčení nádoru ale není žádný důvod jásat. Podle Samuela Epsteina „chemoterapie a ozařování může zvýšit pravděpodobnost opětovného výskytu rakoviny až stokrát“. A to vůbec nemluvíme o tom, že přeživší pacienti obvykle dostanou cukrovku a léčba následků těchto metod není otázkou dnů ani měsíců.

Každou dávkou chemoterapie si trávíte všechny orgány v těle. Rick měl spoustu případů lidí, kteří si úspěšně vyléčili rakovinu a měli to potvrzeno i od lékařů. Po pár měsících ale onemocněli, šli do nemocnice, kde jim samozřejmě ze všeho nejdřív kontrolovali, jestli se jim nevrátila rakovina. Tu ale neměli. Umřeli jen a jen na následky chemoterapie a ozařování. Proto říká všem, kteří mají za sebou hodně dávek chemky a ozařování, aby nepřestali užívat výtažek po první šedesátigramové dávce. Možná budou muset využívat dvě nebo tři dávky, než se odstraní všechny škody z předchozí „léčby“.

Naštěstí se ale i ve světě zdravotnických profesionálů najdou světlé výjimky, které před poznatky o konopném výtažku nezavírají oči. Leč i ti stále musí postupovat podle předpisů…

Výtažek lze vyrobit levněji než aspirin. Tak proč lidé stále zbytečně umírají? Nikdo nepochybuje o tom, že vás doktoři dokážou dát dohromady třeba po bouračce. Když ale přijde na vážné choroby, jde jejich úspěšnost prudce dolů. Bude-li vám dnes diagnostikována vážná forma rakoviny, je vaše šance na přežití pěti let sotva tříprocentní.

Rickovu rozhořčení se lze těžko divit. Je mu zatěžko pochopit, jak může sám se sebou vydržet někdo, kdo se živí tím, že dává chemoterapii dětem, a přitom ví, že je tím vlastně zabíjí. Nedá mu spát ani nebezpečnost používaných léků. Vysvětluje to na příkladu, kdy by před vás dal kýbl s konopným výtažkem a druhý s aspirinem a do ruky vám dal lžíci. I kdybyste snědli všechen výtažek, který budete mít před sebou, tak to přežijete. Možná budete pár měsíců spát, ale přežijete a nijak vám to neuškodí. Kolik ale takhle sníte aspirinu? Jednu dvě lžíce a je po vás.

Neméně zajímavé jsou i výsledky tzv. testů legal dose 50 (test 50 % smrtelné dávky), který se standardně provádí pro všechny léky. Dělá se to tak, že se vezme skupina myší, kterým se postupně každý den zvyšují dávky, dokud polovina z nich nezemře. Při pokusech s konopným výtažkem se výzkumníkům nepodařilo usmrtit ani jednu myšičku, ačkoli zvyšovali dávky na téměř neuvěřitelné hodnoty. Na této planetě neexistuje bezpečnější a účinnější lék. Neměli by lékaři pracovat spíše pro nás než pro velké farmaceutické firmy?

Jakmile uvidíte, jaké zázraky tato rostlina dokáže, nepochopíte, proč by někdo měl nebo chtěl užívat chemické léky. Před padesáti lety jste přišli k lékaři, ten vám dal nějaký lék, který jste měsíc užívali, a bylo to. Dnes vám dají lék, který má nějaké vedlejší účinky, které se musí řešit zase dalším lékem. A tak se postupně dostanete do spirály, a než se nadějete, jíte denně šest nebo osm různých prášků.

Do toho ale nezapomeňme, že jsme každý jiný. Neexistují dva stejní lidé. Lékař tedy nikdy nemůže vědět dopředu, co vyvolá kombinace předepsaných léků. Podobně je tomu s chemoterapií – budou-li mít dva lidé naprosto stejnou rakovinu a dostanou naprostou stejnou chemoterapii, mohou na ni zareagovat velmi rozdílně. V podstatě jde jen o to, jakou máme snášenlivost na jedy. Někdo absolvuje dvacet dávek a nevypadají mu ani vlasy, jiný může umřít při první dávce. Copak to lékaři nevědí? Já osobně bych ozařování ani chemoterapii nenechal dát ani psovi. To, co dělají, je prostě a jednoduše vražda. A to musí skončit. A je na nás, aby k tomu došlo.

V Kanadě zemře někdo na rakovinu každých osm minut. Ať už jste kdokoli, smrt někoho z vašich blízkých vás vždycky poznamená a vezme si z vás kousek s sebou. Potíž současných konopných aktivit je v tom, že jsou mylně zaměřeny na to, aby se konopí dostalo pod kontrolu, zlegalizovalo a zdanilo. Takže oni nám konopí budou celá desetiletí odepírat a nechají nás chcípat a teď by ho chtěli zdanit? Od nás nedostanou ani halíř, tím si můžou být naprosto jisti, říká Rick.

Rick všem říká, aby mu nevěřili ani slovo a raději si to sami vyzkoušeli. Stačí třicet gramů kvalitního konopí, ze kterého si udělají tři až čtyři gramy výtažku. Pak ať si najdou někoho s rakovinou kůže, namažou ho a podívají se, co se stane. Jestli to, co uvidí, není léčba rakoviny, tak co to je?

Říkali vám někdy rodiče, že by pro vás mohl být dobrý nějaký jed? Nebo ozařování? Něco takového vám snad může namluvit jen pomatenec. Smutná pravda je ale taková, že lékaři sami často tyto léčby odmítají podstoupit. Je to prostě plánovaná vražda a šílenství, které musí skončit.

Za Rickem chodí spousta lidí s artrózami, cukrovkou nebo terminální rakovinou. Artritida obvykle mizí během měsíce, inzulín si přestávají píchat během šesti týdnů, kdy znovu začne fungovat slinivka, a rakovina obvykle mizí během devadesáti dnů. Skvělých výsledků se dosahuje např. s Leugerovou chorobou, Crohnovou nemocí nebo roztroušenou sklerózou. Tu je konopným výtažkem možno zcela vyléčit. Velmi přitom záleží na tom, kdy se začne s léčbou. Čím dříve, tím lépe. Čerstvě diagnostikované pacienty s roztroušenou sklerózou je možno zcela vyléčit poměrně rychle, u pacientů, kteří už jsou poškozeni následky choroby, to trvá déle. Ale jde to.

Jak výtažek užívat? To už si necháme vysvětlit přímo od Ricka: „Začněte opravdu malou kapičkou třikrát denně – ráno, někdy odpoledne a pak hodinu před tím, než budete chtít jít do postele. Kapičku si dáte na prst, stáhnete si ji o spodní zuby, zapijete trochou chladného nápoje, v ústech se vytvoří kulička, kterou spolknete. Zbytek je možno rozmazat po dásních. Po čtyřech dnech zvyšte dávku na kapku o velikosti zrnka rýže. Pak po čtyřech dnech na dvě zrnka rýže. Pak tři. Během pěti šesti týdnů jsou lidé obvykle schopni užívat za den gram výtažku, tj. přibližně třetinu gramu třikrát denně. Na této dávce pak mohou zůstat, dokud se nevyléčí. Máte-li ale např. vážnou formu rakoviny, měli byste potřebnou dávku využívat co nejrychleji. Doslova jde o to zaplavit tělo THC.

Zdravotníci by s naprostým přehledem mohli lidem vpravovat výtažek injekčně přímo do nádorů. Na pokusných zvířatech to už dělají léta, pokusy s lidmi jim ale asi nahánějí strach. Proč, to mi není jasné. Jestli tam mají v nemocnici lidi, kteří jim tam stejně umřou, tak o co přesně jim jde?

Výtažkem lze podle našich zkušeností nahradit téměř všechna farmaka a vyřešit téměř všechny zdravotní problémy. Lidem, kteří s léčbou začínají, obvykle říkám, ať počítají s tím, že jim výtažek sníží krevní tlak. Užíváte-li tedy nějaké prášky na snížení tlaku, mohl by vám klesnout až příliš nízko. Na začátku léčby by si lidé měli kontrolovat tlak a neužívat žádné další léky, které nezbytně nemusí užívat.

Ze začátku je hlavním vedlejším účinkem výtažku spánek. Lidi po něm prostě hodně a dobře spí. Během tří až čtyř týdnů ale únava přes den obvykle zmizí a vše se vrací do normálu.

Všem, kteří začínají s léčbou, doporučuji, aby počkali s řízením, dokud si na výtažek trochu nezvyknou a nesžijí se s ním. Jakmile si na něj trochu zvyknete, nebude vám nijak zhoršovat motorické dovednosti a s řízením nebudete mít potíže. Na výtažku může řídit kdokoli, jen si to chce na něj zvyknout.

Žádný negativní nebo rizikový aspekt užívání konopného výtažku jsme nezjistili. Když jsem s tím před lety začínal, míval jsem hrozný strach, že tím někoho můžu zabít. Člověk byl plný všech těch lží, které nám servírovali od mládí. Jako třeba že se máte konopí širokým obloukem vyhnout, pokud máte předpoklady ke schizofrenii. Tohle je naprostá hloupost, schizofreniků jsem už léčil desítky a výtažek na ně působí fantasticky. Navíc se podívejte na počty schizofreniků před čtyřiceti lety dvaceti lety a teď. Moc se neliší. Počet lidí, kteří aktivně užívají konopí, se za tu dobu ale třeba ztisícinásobil. To bychom těch schizofreniků asi museli mít víc, kdyby to s tou marihuánou a schizofrenií platilo…

Já to slovo marihuana nemám rád. Je to termín s rasisticky laděným podtextem, který se začal používat, aby zmátli veřejnost. Konopí znal každý, marihuanu nikdo. Proto se jim taky podařilo prosadit ty jejich zákazy a zákony. Lidi, kteří se účastnili toho slavného devadesátisekundového projednávání zákona o zákazu „marihuany“, tehdy ani nevěděli, o čem se mluví a o čem vlastně rozhodují. „Chtějí zakázat jakousi marihuanu. Já ani nevím, co to je, tak ať si to klidně zakážou.“ Až po jednání zjistili, že vlastně zakázali konopí, jednu z tehdy nejběžnějších a nejvýznamnějších zemědělských plodin.

Konopí je s námi opravdu už staletí nebo tisíciletí. Pěstoval je i George Washington. V jednom dopise píše, že příliš pozdě oddělil samce od samic…

Doktor Bob Melamede třeba uvádí, že konopím nelze léčit tuberkulózu. Tomu já ale nevěřím. Podle toho, jak pomáhá s plicními problémy, mi to prostě nesedí. Navíc mi tady povídali o studii Konopí jako lék z padesátých let, kdy léčili tuberkulózu pouhými konopnými semínky. Takže je to nutno probádat a získat nějaké důkazy. Ale i kdyby to na krásno na tuberkulózu nezabíralo, tak co? Tak se bude vědět, že se to na ni nehodí, ale stále nám zbude nespočet dalších způsobů využití. I kdyby to mělo být třeba jen na cukrovku.

Při léčbě rakoviny plic doporučuji, aby lidé kromě výtažku ještě konopí kouřili z vaporizéru. Stačí několikrát denně jeden nebo dva šluky. Rakovina je tak atakována jednak přímo v plicích kouřením, jednak z krevního oběhu, velmi se tak zesiluje účinek léčby.

Samozřejmě určitě existují i jiné možnosti léčby rakoviny. Otázka ale je, jaké další vedlejší účinky mají (obvykle to bývají třesy a nevolnost) a jestli se v nich neužívají chemikálie. Konopný výtažek podle našich zjištění představuje tu nejméně zhoubnou metodu léčby rakoviny a je to rozhodně největší „zabiják rakoviny“ na této planetě.

Jako udržovací dávku po vyléčení rakoviny obvykle radím užívat za rok šest až dvanáct gramů výtažku. Prostě dvě tři čtyři kapky týdně, třeba před spaním. Samozřejmě by asi bylo nejlepší užívat řekněme gram za měsíc, většině by ale pravděpodobně stačilo i půl gramu výtažku.

Stejně tak bych ale absolvování jedné šedesátigramové dávky doporučil všem čtyřicátníkům a padesátníkům. Aby ji prostě využívali tak, jako kdyby měli rakovinu v posledním stádiu. „Zresetuje“ se jim tělo, proběhne detoxifikace organismu a vrátí se na svou přirozenou váhu.

Dalším ožehavým tématem jsou vakcíny. Jestli zvažujete, že byste se chtěli nechat naočkovat proti chřipce, dobře to zvažte. Je to velmi nebezpečný hazard. Mnoho informací najdete na webových stránkách Rebeccy Carley (www.drcarley.com). Máte-li strach z chřipky, zajistěte si raději konopný výtažek. Účinnější prostředek proti chřipce stejně nenajdete. O tzv. vakcínách proti rakovině raději ani nebudeme mluvit.

Za posledních pět let jsem měl chřipku jen dvakrát. Když na mě začne „lézt“, řeším to velmi jednoduše – jakmile ucítím první příznaky škrábání v krku nebo kašle, stačí si dát výtažek třeba na lžičku, namazat si ho na zadní část jazyka a rozetřít. Kašel pak nepropuká. Možná chřipku trochu ucítíte v hlavě, v těle ale škody nenadělá. Neříkám, že je to lék na chřipku, umí s ní ale velmi účinně pomoci.

Výtažek se vždy snažte vyrábět z toho nejkvalitnějšího konopí, ke kterému se dostanete. Nijak neušetříte, když si pořídíte konopí nižší kvality – jen vyrobíte méně výtažku, který navíc nebude tak kvalitní. Já to dělám tak, že lidem účtuji jen náklady za práci. Když si přinesou vlastní konopí, nestojí to nic moc. Když je pro ně musím koupit, musí ho zaplatit. Nemůžu to financovat, to je pochopitelné. Samozřejmě nejvíc doporučuji konopí indické. Třeba z Bílé vdovy vzniká krásný jantarový výtažek, z odrůdy Bubblegum je výtažek úplně černý. Je ale taky velmi účinný. Odrůd je ale mnoho a každá je v něčem unikátní.

Stejně by mě zajímalo, jak to budou vlády lidem vysvětlovat, až se konopí povolí a všem zpřístupní. Po všech těch lžích to nebudou mít snadné. To je ale jejich problém. Já prostě cítím a vím, že dělám správnou věc. Jestli na to lidi nezareagují, je to jejich věc. Je to koneckonců jejich život. Mým úkolem není prosazovat tuhle medicínu za každou cenu a nutit ji každému. Já se prostě a jednoduše snažím přivést koně k vodě. Jestli se jí napijí, je už jen na nich.“


DomůDomů



Košík  

(prázdný)

Přihlášení

Otáčející reklama Otáčející reklama